Z černošické kroniky GEOLOGIE
Z černošické kroniky GEOLOGIE
Horopisem náleží Hor. Černošice středočeské kopčině palaeozoické zvané Brdy, V katastru naší obce jsou nejznámější kopce: Babka 362 m, Sulava 352 m a Horka 280 m, dnes osídlená čtvrť téhož jména. Mimo obvod považuji za nutné zmínit se zde o skále 230 m vysoké s hrdým nápisem „Kazín". Jest v katastru lipanském, ale nejlépe přístupna z Dol. Černošic po pravém břehu Berounky 2 km proti toku. Geologicky patří náš kraj k prvohorám, útvaru silurskému. Klasická půda siluru byla popsána mnohými badateli. Z prací nejvýznamnější je 24 svazkové dílo J. Barrande: Systéme silurien du centra de la Bohéme. Tomuto vynikajíámu muži byla v uznání veliké práce 14. června 1884 odhalena pamětní deska na skále u Zlíchova, pod nynější vilovou čtvrti Barrandovem. Pásmo siluru táhne se na jihozápad od Prahy až k Rokycanům a obsahuje břidlice, pískovce, vápenec a křemence, horniny usazené z moře a vyvřeliny diabas a porfyr. Obsahuje veliké množství zkamenělin, nejrozšířenější jsou korýši trilobiti (na 900 druhů). Nejvýznamnější jsou polypi graptoliti, kteří se jinde nevyskytují. U nás tvoří pásmo D, a to silur spodní (ordovicien), vrstvy zdické D5 obsahující plové břidlice královodvorské a křemité pískovce kosovské. (Citujeme z 1. pamětní knihy) (Připravila SP) zpravodaj 1994
s nejvyššími body: Skalka u Mníšku 549 m, Brdavý 514 m a Babka (u Řevnic) 505 m. Planina prorvána jest hlubokými údolími, z nichž nejdelší je údolí potoka Kačáku (téměř 200 m relat. hloubky). U nás je to údolí potoka Švarcavy a blízkého potoka Radotínského. K severovýchodu kopčina klesá: Plešivec 458 m, Doutnáč 428 m, Babka u Černošic 362 m, Na Pískách 329 m, sv. Jan u Malé Chuchle 286 m, a klesá prudce k Vltavě. Berounka teče hlubokou průrvou: Zbečno 235 m, Beroun 222m, Přední Třebáň 206m, Dobřichovice 199 m, Dolní Mokropsy 196m, Hor. Černošice 198 m, Radotín 200 m, Zbraslav 190 m. Nejvyšší pahorek v blízkém okolí jest Kulivá hora u Třebotova 386 m.
